Víkend první

V sobotu byla většina dne nalajnovaná. Když tě rodina zaměstná generálním úklidem, nemáš právo na námitky. K večeru mi to začíná docházet. První víkend, kterej je marnej (rozuměj nestrávenej v objetí s tím správným člověkem). Nudný zelv na netu jako program na večer, tak to prostě je. Tedy pardón, ještě mě napadá bláznivá myšlenka. Musím se nutně začít učit jeden méně obvyklý jazyk. Dle internetu tu existuje pouze jeden jediný člověk, který jej vyučuje. Musím se odhodlat a napsat mu.

Motivace na lepší prožití neděle moc nevydržela. I když produktivní začátek byl relativně fajn, tzn. bez smutku. Vyřazovala jsem hromadu věcí týkajících se bývalé práce. Rozbíjela na atomy (šlo jen o papír a místo kladiva stačily nůžky). V pozdním odpoledni měním pyžamo za důstojnější oděv a vydávám se na krátkou procházku do okolí a zpět. Po cestě, kterou jsem se nedávno vydávala jinam. Jako večerní program volím mrknutí do pracovního e-mailu a upgradovaný zevl u počítače.

Jestli se někdo ptá, jak vypadá upgradovaný zevl na netu, představte si třeba sledování dokumentu Leben am Minimum Armut in Deutschland. 40+ minut o tom, jak lidé hledají v odpadkových koších jídlo, které se dá ještě sníst. Nejsou to žádní špinavý smradlaví houmlesáci, nýbrž lidé, kteří buďto ještě někde bydlí a třeba i pracují a "pouze" nemají na jídlo nebo v horším případě, bezdomovci, kteří si zachovali relativně čistou hlavu a vzhled. Třeba jako jeden bývalý právník. Celým dokumentem se táhne atmosféra z novodobého Německa, kterou jsem před lety nasávala a o které mě nedávno vyprávěním pár lidí utvrdilo. Po desítkách let práce minidůchod menší než malé stipendium, které dostává student za práci ve škole. Dokument byl z roku 2010 z bývalého západního Německa. Zdá se mi, že spousta lidí v ČR vnímá Německo jako zemi plnou práce za dobrou mzdu a zemi obývanou lidmi, kteří si mohou dovolit nakupovat víc, jezdit na dovolenou, mít drahé auto a strávit stáří v poklidu, třeba cestováním. Ne vždy je tomu tak.

Moje současné rozpoložení jaksi nahrává probírání sociálních témat. Zastavit se a popřemýšlet o tom, jak se žije jiným mi udělalo dobře. Je fajn nemuset obcházet popelnice a živit se nedojedenýma hranolkama a nedopitou colou.

Na závěr neděle si dokola pouštím uklidňující a nabíjejí Adam Ben Ezra Trio - Beyond The Wall. Příjemná melodie a jemný zpěv mě opět hladí po duši.