Pages

Thursday 21 July 2016

Dny 11, 12, 13

Situace se začíná stabilizovat. Hezky papám rýži s mrkví na másle. Nic mi není. Po práci zase rýži s cuketou. Prostě pohodové úterý. Spirits are high, tedy aspoň v porovnáním s těmi nic moc dny ze začátku tohoto měsíce. Baví mě družit se v práci s lidmi. Socializace, to je to správné slovo.

Je další den tohoto týdne a já vstávám (ne)dobrovolně velmi brzo. Až to není hezký. To abych byla v práci brzo a nešla tak ukrutně pozdě domů. Na oběd to vypadá hezky. Vybírám nejdietnější variantu. Plátek kuřátka (s jakýmsi blbým kořením a sýrem), růžičky květáku a brokolice, k tomu rýže s UHO (pro neznalé jde o univerzální hnědou omáčku typickou pro haute cuisine jídelen). Prostě vysoká gastronomie. Už jsem se těšila v pozdním odpoledni domů a hle, křeče v břiše, procházka do místnosti tomu určené a trocha utrpení. Taková dehydratace v teplém letním dni, nic pro mě. Jedu domů, puppy dog eyes, uši dozadu, ocas stáhlý mezi nohy, kňučení a tak. Musím to zaspat. A začínáme zase od začátku. Voda, čaj, rohlíky, blá.

Je čtvrtek. Snažím se přežít v práci. Doplňuji tekutiny a jím suché pečivo. Život má své highs and lows, ups and downs. Italský humor mě sice rozesmál, ale jen dočasně. Těším se opět domů. Internetový zevl nebo spánek? Těžké rozhodování. A tak tu večer jen tak sedím s čímsi divným v ústech (ha, dostala jsem vás, čuňátka). Jak to divné popsat neznalému? Představte si, že máte v ústech jinak barevno a něco, co nejde spolknout, ale furt to tam je. Raději to barvité líčení pro dnes ukončím. Over and out, už nejsem skaut.

Už aby byl víkend.

No comments:

Post a Comment